Dostal jsem od Photonu novou hračičku. Vzal jsem jí do terénu a vyzkoušel. Na několika řádcích jsem pro vás shrnul první dojmy a zkušenosti.
Autor: Antonín Lavrenčík, pražský portrétní fotograf
Montáž na tělo
Celá profesionální vesta pro dva fotoaparáty je v podstatě několik sešitých popruhů plus sáňky do kterých odkládáte foťáky a ty tam drží za pomoci patice, kterou zašroubujete do stativového závitu na spodku foťáku.
Popruhy dotahujete vcelku jednoduše, tak aby to krásně padlo na tělo. Vesta má dva ramení popruhy a jeden, který obepíná tělo nad úrovní pasu pod žebry. Povedlo se mi to vyladit vcelku rychle a bez problémů.
Jak je to pevné
Buďte si jistí, že než jsem vestě svěřil moje mazlíčky, tak jsem jí trošičku potrápil. Popruhy jsem pořádně několikrát zacukal a držely jak přibité. I když to visí na umělohmotných sponách, nijak to neprokluzoje. Samotné sáňky na foťáky jsou taky z nějaké tvrdé umělé hmoty stejně jako patice, co se šroubují do závitu na spodní stranu foťáku. Není to kov.
Musím říct, že zpracování nepůsobí extra prestižně, ale na prestiž si tahle vesta nehraje. Pořídíte jí za 1200,-. a to je doopravdy pakatel.
Jde mi v první řadě o funkčnost a z mého pohledu, pokud je něco funknčí, nemusí to být designová pecka.
Detail patice fotoaparátu
V terénu
Do postraního úchytu jsem zasadil mojí malou Fujinku X-E2s. I když Fujina nic neváží cítil jsem, jak vesta trošičku tlačila na zatíženou stranu a protejší rameno vesty se mi maličko zdvihalo. To jsem vyřešil utažením. Do přední kapsy jsem hodil Nikon D750. Jak Fujinu, tak Nikon jsem zajistil popruhem a šel fotit.
Jistící popruhy s kovovými karabinami
Nejvíce mě zajímalo, jak se foťák bude zasouvat a vyndavat z vesty. Úplně na pohodu!! Hlavní foťák, který jsem měl na hrudníku jsem za pár minut odkládal na prsa, bez toho aniž bych se díval, kam to vlastně strkám. Ten pohyb je hrozně přirozený. To jsem si ovšem netroufl s Fujinou na boku. Tu jsem si vždy raději pohlídal.
Ve dřepu mě maličko překážel boční úchyt vesty, která se mi občas zachytila o kapsu kalhot, ale když jsem jí odsunul trochu dozádu, vše fungovalo, jak mělo.
Zcela zásadní rozdíl
Po dvou hodinách focení mě nebolelo za krkem. Chtěl jsem se tady víc rozepsat, ale není očem. Nenosíte váhu na krku, ale na ramenou a to je ohromná výhoda, která je cítit. Myslím, že to ocením mnohem více po celodenní reportáži nebo svatbě. To mě obvykle bolí celá šiška.
Závěrem
Vůbec netuším, jak dlouho mi tahle vesta pro dva fotoaparáty vydrží a netroufám si hádat. To se uvidí časem. Ve vestě jsem nosil poměrně lehké foťáky a nevím jak by se chovala, kdyby jsem tam zakotvil pořádné macky. To bych doporučoval nejdříve vyzkoušet.
Nicméně, pokud trpíte na bolavou šíji jako já, vřele doporučuji tento systém nošení foťáků. Je to paráda.
Autor: Antonín Lavrenčík, pražský portrétní fotograf